PŘEHLED SKLADŮ

V záložce Přehled skladů v sekci Přehledy naleznete hodnotu Vašich skladových zásob v korunách. Za dané časové období je tak možné sledovat bilanci inventury, sumu naskladnění či odpisů a zároveň stav skladu k určitému dni.

V sekci Přehledy, zvolte Přehled skladů. Zde vyberte sklad a poté časové období, za které se hodnoty zobrazí. Zvolit můžete celý měsíc, týden, den či jakékoliv jiné období. 

Vygeneruje se přehled skladů za určené období. Přehled si můžete také zobrazit v konkrétních částkách v Kč s DPH či bez, nebo také počet kusů. Filtry lze řadit položky podle názvu, hodnoty skladových zásob a ostatních veličin, nebo můžete zobrazit pouze určitou kategorii či vyhledat konkrétní položku skladu podle názvu. Přehled lze exportovat do .csv souboru.

Pod vybraným skladem naleznete detailní informace o pohybech ve vašem skladu. Pojďme si na konkrétních příkladech ukázat, co následující údaje znamenají:

Celková hodnota skladu na začátku období = Součet hodnoty všech skladových karet na daném skladě na začátku zvoleného období.

• Představme si, že máme vinotéku a malý sklad, v němž máme máme 10 ks láhví Prosecca za 150 Kč/ks, 20 ks láhví Pinot Grigio za 120 Kč/ks, 15ks láhví Pinot Noir za 200 Kč/ks. Celková hodnota skladu je tedy 1500 Kč (10*150) + 2400 Kč (20*120) + 3000 Kč (15*200) = 6900 Kč. 

Celková hodnota skladu na konci období = Součet hodnoty všech skladových karet na daném skladě na konci zvoleného období.

• Představme si, že z našeho testovacího skladu prodáme všechna Pinot Grigio a zbyde nám na skladě jen 10 ks Prosecca a 15 ks Pinot Noir. Hodnota skladu v tuto chvíli bude 1500 Kč + 3000 Kč = 4500 Kč.

Suma hodnoty skladu po naskladnění = Součet hodnot naskladnění na daném skladu ve vybraném období.

• Když bychom na našem příkladovém skladu naskladnili 10 ks lahví Prosecca za 250 Kč/ks a 10 ks lahví Pinot Grigio za 100 Kč/ks, suma hodnoty naskladnění by byla 2500 Kč (10x250) + 1000 Kč (10x100) = 3500 Kč.

Bilance inventur za období = Součet hodnoty rozdílů v inventurách na daném skladu ve vybraném období.

• Na našem příkladovém skladu jsme měli na počátku 10 ks láhví Prosecca, každou za 150 Kč. Šli jsme do skladu udělat inventuru a zjistili jsme, že 3 láhve chybí. Součet hodnoty rozdílů by byl tedy -450 Kč (3*150). Hodnota je v mínusu, jelikož se jedná reálně o ztrátu, protože nám ty 3 láhve reálně chybí.

Součet odpisů = Součet hodnoty všech odpisů na daném skladu ve vybraném období.

• Představme si, že se nám na vinné degustaci rozbilo 5 láhví Pinot Grigio a potřebovali bychom je odepsat ze skladu. Použijme proto funkci odpisů. Hodnota jedné láhve je 120 Kč, součet odpisů by tedy odpovídal 600 Kč.

Součet přeskladnění = Součet hodnoty všech přeskladnění na daný sklad nebo z daného skladu ve vybraném období.

• Vytvořme si na našem testovacím skladu druhý sklad, se jménem "Wine testing". Přeskladním tam 5 Pinot Noir. Vzhledem k tomu, že hodnota jedné láhve Pinot Noir je 200 Kč, součet přeskladnění 5 láhví je tedy -1000 Kč. Znaménko je opět záporné, protože o tuto hodnotu na daném skladě přicházíme, protože dané láhve přeskladňujeme do jiného skladu.

Součet výroby = Součet hodnoty vyrobených skladových karet, které byly vyrobeny na jiný sklad / z jiného skladu ve vybraném období.

• Rozhodneme se v létě nabízet Aperol Spriz, na který potřebujeme Aperol, Prosecco, minerálku a pomeranč. Aby se nám vše snadněji evidovalo, vytvoříme si polotovar Aperol Spritz. Vyrobím 10 ks daného polotovaru a tím mi vznikne nová skladová karta Aperol Spritz, na které bude naskladněno 10 js. Ze skladových karet, které tento polotovar tvoří, se nám zároveň odečte potřebné množství k namíchání 10 ks Aperolu Spritz.
• Pokud vyrábíme Aperol Spritz na ten sklad, v němž máme skladové karty, které ho tvoří, z těchto karet se přeskladňuje (odečítá se) a na nově vzniklou kartu se naskladňuje (přičítá se). Dohromady se tyto dvě hodnoty vynulují.
• Pokud budeme vyrábět ze skladových karet v původním skladu na jiný sklad, bude se tato hodnota počítat do Součtu výroby. V původním skladu najdeme tyto hodnoty přeskladnění daných skladových karet (přeskladňujeme z tohoto skladu do jiného skladu).

Suma prodejů za období = Součet hodnoty všech prodejů z daného skladu ve vybraném období

• Představme si, že z našeho testovacího skladu prodáme všechna Prosecca. Měli jsme jich tam celkem 10 ks a hodnota jedné lahve je 150 Kč, suma prodejů tedy odpovídá -1500 Kč. Počítáme tady totiž náklady, tedy nákupní cenu, ne prodejní. (Úbytek hodnoty ze skladu v nákupních cenách za určité období)

Součet vydáno-nezaplaceno = Součet všech "vydáno-nezaplaceno" pohybů na daném skladě ve vybraném období.

• Pokud by byl klient nespokojený s Pinot Noir, potřebujeme láhev i tak odepsat ze skladu, použijeme funkci "Vydáno-nezaplaceno". Host měl jen jednu láhev, součet "vydáno-nezaplaceno" bude tedy odpovídat 200 Kč.

Součet manuální změny ceny = Součet rozdílů v ceně, která nastala manuální změnou ceny skladové karty.

• Pokud bychom manuálně změnili cenu láhve Pinot Grigio ze 120 Kč na 150 Kč, tedy o 30 Kč/ks, spočítá se nám automaticky součet všech manuálních změn ceny. Máme na skladě 10 ks, součet manuální ceny bude tedy 30Kč * 10 ks = 300 Kč.

Přecenění záporného množství = Součet odchylky, která nastala vlivem minusového množství skladových karet na skladě.

Při naskladňování nějakého množství surovin za danou cenu vzniká nová cena výpočtem váženého průměru. To platí i u přeskladnění a výroby, jelikož se jedná o pohyby, které upravují stav skladové karty, je to jako bychom naskladnili = přidáváme nějaké množství za nějakou cenu. Pokud ale naskladňujete na skladovou kartu, která je v mínusu, není možné aplikovat výpočet váženého průměru. Je proto nutné brát v potaz právě PŘECENĚNÍ ZÁPORNÉHO MNOŽSTVÍ.

Pojďme si ukázat, jak funguje běžný výpočet hodnoty skladu po naskladnění, za předpokladu, že neprodáváme do mínusu.

Předpokládejme, že máme skladovou kartu Prosecco. Máme jich na skladě 5 ks, jednotková cena skladové karty je 150 Kč, hodnota skladu je tedy 750 Kč (5x150). Nakoupili jsme další Prosecco, tentokrát v akci, láhev Prosecca nás vyšla na 50 Kč/ks.

Váženým průměrem spočítáme novou cenu skladové karty: (5x150 + 5x50) / 10 = 100 Kč a stejně tak spočítáme novou hodnotu skladu: (5x150 + 5x50) = 1000 Kč.

Po naskladnění lahví Prosecca z akce máme tedy celkem ve skladu 10 ks láhví Prosecca, každá láhev má dle výpočtu váženého průměru cenu 100 Kč, celková hodnota skladu je proto 1000 Kč.

Pro výpočet hodnoty skladu tedy platí:

• Původní hodnota skladu + hodnota pohybu naskladnění = nová hodnota skladu
• 750 Kč (5x láhev Prosecca po 150 Kč) + 250 Kč (5x láhev Prosecca po 50 Kč) = 1000 Kč

Předpokládejme, že prodáváme naše produkty a zapomněli jsem naskladnit, a prodali jsem celkem 20 ks láhví Prosecca. Měli jsem předtím ve skladu 10 ks, každou láhev za 100 Kč. Prodali jsem tedy 20 ks, hodnota prodejů je tedy 2000 Kč. Mění se nám tak hodnota skladů:

• Původní hodnota skladu - hodnota prodeje = Nová hodnota skladu
• 1000 Kč (hodnota skladu před prodejem 20ks) - 2000 Kč (hodnota prodeje 20 ks) = - 1000 Kč.

Ke stejnému číslu hodnoty skladu dojdeme i následujícím výpočtem:

• Aktuální množství lahví na skladu * cena skladové karty = Aktuální hodnota skladu
• -10 ks * 100 Kč = -1000 Kč

Jelikož jsme prodávali bez naskladnění a nyní jsme nakoupili za jinou cenu než byla původní cena skladové karty, nemůžeme vypočítat novou cenu váženým průměrem, jelikož je naše skladová karta v mínusu. Považujme proto cenu, za kterou nyní naskladňujeme, za novou cenu skladové karty.

Když bychom tedy nakoupili od našeho dodavatele 20 ks lahví prosecca a tentokrát za 200 Kč/ks. Jelikož považujeme za cenu skladové karty tu cenu, za kterou naskladňujeme, její cena je tedy 200 Kč, a jelikož jsem měli -10 ks a nakoupili jsme 20 ks, máme nyní 10 ks lahví po 200 Kč, hodnota skladu tedy odpovídá 2000 Kč.

Nyní ale nemůžeme pro kontrolu uplatnit výpočet na hodnotu skladu (který jsme použili, když jsme nakoupila 5 ks po 50 Kč a počítali jsme vážený průměr s už naskladněnými 5 ks po 150 Kč):

• Původní hodnota skladu + hodnota pohybu naskladnění = nová hodnota skladu
• -1000 + 4000 (20ks x200 Kč) = 3000

Aby nám výpočet odpovídal, musíme proto zohlednit právě nové PŘECENĚNÍ SKLADOVÝCH ZÁSOB:

• Původní hodnota skladu + hodnota pohybu naskladnění + hodnota přecenění záporných skladových zásob = nová hodnota skladu
• -1000 + 4000 (20x200) + (-10*(200-100)=-1000) = 2000 Kč
• Tedy -1000 Kč (původní hodnota skladu po prodeji 20 ks před naskladněním 20 ks) + 4000 (hodnota skladu po naskladnění 20 ks po 200 Kč za kus) + -1000 (-10 (stav skladu před naskladněním 20 ks*(nová hodnota skladové karty - původní hodnota skladové karty)= 2000 Kč

Výpočet přecenění záporného množství je potřeba brát vždy v potaz ve chvíli, kdy je na cílovém skladě záporné množství a "naskladňovaná cena" je odlišná od té aktuální. V tu chvíli dojde k převzetí "naskladňované ceny" a započtení přecenění záporného množství.

Této odchylce se můžeme vyhnout pokud do minulosti naskladníme do toho data a času tak, aby žádný skladový pohyb nesnížil stav skladové karty do záporných hodnot. Nenulová hodnota "Přecenění záporných zásob" nás upozorňuje na to, že jsme pravděpodobně v minulosti zapomněli do systému zadat naskladnění (nebo přeskladnění z jiného skladu nebo výrobu).